Úvod

Pamětní deska na Masarykově nádraží v Praze

Pamětní deska Čechům, Židům a protinacisticky smýšlejícím Němcům vyhnaným v roce 1938, v souvislosti s událostmi kolem podpisu mnichovské dohody z našeho pohraničí sudetoněmeckými henleinovci, byla odhalena na Masarykově nádraží v Praze 12. listopadu 2015. Moderátor Libor Bouček přivítal mezi přítomnými oficiální hosty, předsedu Senátu Parlamentu České republiky Milana Štěcha, který převzal nad celým projektem záštitu, starostu městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého a místopředsedu Českého svazu bojovníků za svobodu, válečného letce, plukovníka Pavla Vranského.

S důvody a cíli odhalení pamětní desky seznámil pak přítomné zástupce organizátora akce, obecně prospěšné společnosti Centrum české historie, manažer projektu JUDr. Jaroslav Těšínský. Zdůraznil, že zatímco poválečný odchod německy mluvícího obyvatelstva je v posledních letech často prezentován v médiích, útěk a vyhnání Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců sudetoněmeckými henleinovci v roce 1938 v souvislosti s událostmi kolem podpisu mnichovské dohody, upadá spíše v zapomnění. Uvedl, že nesmíme zapomínat ani na demokratické Němce, kteří agitovali proti nacismu, vystupovali na obranu republiky, pomáhali čs. státním orgánům udržovat v pohraničí klid a pořádek a někteří vstoupili i do dobrovolnických jednotek Stráže obrany státu. I když byli mezi tehdejšími československými Němci ve výrazné menšině, patří jim naše úcta. Odhalení pamětní desky je rovněž uctěním památky těch občanů Československa, kteří našli odvahu postavit se nacismu, nebo se stali jeho obětí. Cílem je přispět k objektivnímu pohledu na toto období naší historie a k pochopení příčin a následků na časové ose dějin. (celý projev)

Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil, že po roce 1989 se někteří lidé hodně věnovali poválečnému divokému odsunu části německého obyvatelstva z našeho území. Na toto téma byly odhaleny i mnohé pamětní desky. Ocenil, že dnes se konečně dostáváme k připomenutí událostí, které tomu všemu předcházely, protože otázku útěku a vyhnání čs. obyvatel z našeho pohraničí v roce 1938 jsme v minulých letech velmi zanedbávali. Je to možná rys naší národní povahy, že projevujeme solidaritu hlavně cizím a vůči vlastním lidem málokdy. Zdůraznil také, že je třeba připomínat, jak se naprostá většina Němců za války u nás chovala a nezapomínat ani na dohody vítězných mocností o poválečném uspořádání Evropy.

Zástupce Seliger Gemeinde, což je německá organizace sdružující bývalé čs. sociální demokraty, historik dr. Thomas Oellermann, tlumočil přítomným poděkování představitelů této organizace za uctěníní památky demokratických Němců, kteří aktivně vystupovali proti nacismu a mnozí se stali jeho obětí. Řekl rovněž, že Masarykovo nádraží, kam po svém útěku přijeli, byl pouze první bod na jejich další cestě. Mnohé čekal tragický osud. Ti, co měli štěstí, odcestovali ještě před vznikem protektorátu do dalších, svobodných zemí. Například v Kanadě jsou dodnes vesnice, které založili demokratičtí Němci, kteří utekli před nacismem z našeho pohraničí.

Tajemník Federace židovských obcí v České republice JUDr. Tomáš Kraus řekl, že k těmto událostem ho váže především osobní příběh. Jeho rodina žila minimálně od roku 1700 v Teplicích. V roce 1938 museli všichni, to znamená jeho matka se sedmi sourozenci, její rodiče i prarodiče, svůj domov v pohraničí opustit a utéci před terorem sudetoněmeckých henleinovců do Prahy. Přijeli právě na toto nádraží. V Praze našli nový domov, ale ne na dlouho. Po obsazení zbytku Československa německou armádou přišly deportace do koncentračních táborů. Z celé rodiny přežila válku jen jeho matka. Na závěr svého vystoupení ocenil, že jsou tyto události dnes připomínány a to i na webových stránkách, jejichž prostřednictvím najde k těmto informacím cestu i mladá generace.

Za zvuků slavnostní fanfáry pak předseda Senátu Milan Štěch pamětní desku odhalil. Za závěr zazněla česká národní hymna, kterou spolu s přítomnými zazpíval Petr Kolář za houslového doprovodu Markéty Muzikářové.

 

2 Pamětní upr

Odhalení pamětní desky se zúčastnil Předseda Senátu Milan Štěch, starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, zástupce Seliger Gemeinde v České republice historik Thomas Oellermann, tajemník Federace židovských obcí v České republice Tomáš Kraus, místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu plukovník Pavel Vranský a další hosté. Akci moderoval Libor Bouček.


 2 deska
Odhalení pamětní desky se zúčastnilo odhadem asi 300 lidí.


8 deska

Manažer projektu z Centra české historie JUDr. Jaroslav Těšínský v projevu zdůraznil, že pamětní deska je uctěním památky těch obyvatel tehdejšího Československa, kteří našli odvahu postavit se nacismu, nebo se stali jeho obětí. Je také připomenutím příčin a následků na časové ose dějin.


9 deska

Předseda Senátu Milan Štěch ve svém vystoupení mimo jiné uvedl, že nesmíme zapomínat ani na to, jak se většina Němců u nás za války chovala a jak rozhodli spojenci o poválečném uspořádání Evropy.


10 deska

Čestnou stráž stáli u pamětní desky vojenští veteráni.


11 deska

Zástupce Seliger Gemeinde, německé organizace sdružující bývalé německé sociální demokraty z Československa, historik Dr. Thomas Oellermann, tlumočil přítomným poděkování představitelů Seliger Gemeinde za připomenutí památky těch demokratických Němců, kteří se v roce 1938 postavili proti nacismu.


12 Kraus

Tajemník Federace židovských obcí v ČR JUDr. Tomáš Kraus dokumentoval události roku 1938 příběhem vlastní rodiny. V našem pohraničí, v Teplicích, žili jeho předci minimálně od roku 1700. Na podzim roku 1938 je teror sudetoněmeckých henleinovců donutil k útěku do Prahy. Následovalo však obsazení země Němci a holokaust.  Většina členů jeho rodiny válku nepřežila.


4 Pamětní upr

  Pamětní desku odhalil předseda Senátu Milan Štěch


13 deska

Text pamětní desky říká:

V dramatických dnech podzimu roku 1938 přijížděly na toto nádraží vlaky s lidmi, kterým teror sudetoněmeckých henleinovců a nastolené nacistické pořádky po mnichovské dohodě znemožnily život v jejich domovech v pohraničí.  Do vnitrozemí tehdy uprchlo téměř 370 000  československých občanů – Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců. Nezapomeneme na skutky příznivců nacismu, nezapomeneme na utrpení těch, kteří našli odvahu se jim postavit, nebo se stali jejich obětí. Národ, který nezná svoji historii, je odsouzen prožít ji znovu.

Centrum české historie o.p.s.


 

3 Pamětní upr

Českou hymnu zazpíval na závěr slavnostního aktu Petr Kolář za doprovodu houslistky Markéty Muzikářové. Na odhalení pamětní desky přišlo odhadem 300 lidí.




 

Pamětní deska, připomínající útěk a vyhnání Čechů, Židů a protinacisticky smýšlejících Němců z pohraničí ČSR v roce 1938.

 

Vracíme se k jedné málo známé a zřídka připomínané kapitole dějin naší země, kterou je vyhnání   více než 370 000 Čechů, Židů a německých antinacistů z našeho pohraničí v roce 1938 (Židů i protinacisticky smýšlejících Němců bylo kolem 30 000). Zatímco osud německy mluvících obyvatel Československa, kteří po válce odešli do Německa (ať už šlo o útěk, divoký nebo organizovaný odsun) je v posledních letech často připomínán v médiích,  příběhy lidí vyhnaných v roce 1938 zůstávají většinou v zapomnění. Cílem našeho snažení je přispět k objektivnímu pohledu na toto období naší historie a k pochopení příčin a následků na časové ose dějin. Odhalení pamětní desky bude rovněž uctěním památky těch občanů Československa, kteří našli odvahu postavit se nacismu, nebo se stali jeho obětí.

Nad odhalením pamětní desky převzal záštitu předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch.

Pamětní desku chceme odhalit začátkem listopadu letošního roku na Masarykově nádraží v Praze. Právě sem totiž přijíždělo v dramatických dnech září a října 1938 mnoho vlaků s uprchlíky z našeho pohraničí. Zde jim také poskytovali pomoc různé dobrovolné organizace i jednotliví občané. Organizaci celé akce koordinuje přípravný výbor složený z historiků, badatelů i zástupců dotčených skupin obyvatel, jehož jmenný seznam najdete zde.

Současně se také obracíme na pamětníky událostí  roku 1938 nebo jejich potomky, kteří o nich slyšeli vypravovat, aby nám tyto vzpomínky napsali, případně nám poskytli fotografie, novinové články, letáky apod. z té doby. Ty bychom pak dali na tyto naše webové stránky www.utekyavyhnani1938.cz  které budeme průběžně doplňovat. Psát nám můžete na adresu vyhnani1938@seznam.cz. Část takových materiálů nám už poskytla Seliger Gemeinde , Židovské muzeum v Praze a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Výroba a odhalení pamětní desky bude stát zhruba 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že naše obecně prospěšná společnost hospodaří jen s dobrovolnými příspěvky, musíme i na realizaci našeho záměru shromáždit prostředky od dobrovolných dárců. Pokud je vám tedy náš záměr sympatický, pošlete prosíme alespoň malý finanční příspěvek na realizaci celé akce. Za tím účelem jsme zřídili samostatný transparentní účet u FIO banky, a.s.,

 číslo 2800821324/2010

Peníze můžete poslat bankovním převodem, vložením přímo na tento účet u jakékoli pobočky FIO banky, nebo poštovní poukázkou. Zda peníze na účet dorazily a jak je s nimi nakládáno se můžete přesvědčit na transparentním účtu na adrese:

http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/transparentni-ucet/vypis-transparentnich-uctu

Do okénka napište číslo účtu 2800821324 a poté klikněte na: prohlédni účet

Výši došlých příspěvků i vyúčtování vynaložených nákladů zveřejníme na těchto stránkách. Vámi darované prostředky jsou nejen evidovány na transparentním účtu, ale současně platí, že za podmínek stanovených Zákonem o daních z příjmů (pro Fyzické osoby v § 15/1, právnické osoby v § 20/8) si můžete oprávněně snížit svou daňovou povinnost.

Potvrzujeme tímto, že Váš dar je využit na sociální, charitativní a humanitární účely, jak jednoznačně vyplývá z předmětu činnosti naší neziskové organizace.

Dar tedy snadno doložíte pro daňové účely. V případě potřeby jsme připraveni s Vámi uzavřít darovací smlouvu.

 

Pokud bychom získali více peněz, než bude třeba na výrobu a instalaci pamětní desky, použijeme zbylé prostředky na vydání knihy, ve které události roku 1938 připomeneme spolu se vzpomínkami pamětníků, které se nám podaří shromáždit. Za projevené sympatie a finanční podporu všem děkujeme.

Centrum české historie o.p.s.