Sled událostí

V čele obrany naší republiky před německým nacismem stanuli zpočátku společně T. G. Masaryk a Edvard Beneš

Masovou podporu henleinovu hnutí mezi tzv. sudetskými Němci dokumentují i výsledky voleb v roce 1936 v jihomoravské obci Hnanice.

Sudetoněmecký teror nastupoval postupně. Mnohde to začalo zamazáváním českých nápisů, psaním nacistických hesel a symbolů.

K. H. Frank řeční na jednom z mnoha předválečných mítinků soukmenovců. Hlavním motem byla nenávist ke všemu českému a antisemitismus.

V roce 1938 se v pohraničí cvičily polovojenské oddíly později vyzbrojené z Německa. O dobrovolníky nebyla nikde nouze.

Ozbrojení sudetoněmečtí dobrovolníci v Orlických horách

Naprostá většina našich vojáků přistupovala k obraně vlasti s nadšením a upřímným odhodláním.

Proti útoku německé armády byly na většině míst vybudovány pevné zátarasy.

Každá cesta, každý průsmyk pohraničních hor byl záhy po mobilizaci obsazen čs. vojáky.

Oporou naší armády při německém útoku měly být pohraniční pevnosti.

Tato fotografie nepotřebuje komentář.

Ráno 15. března 1938 překročili němečtí vojáci naše hranice a začali obsazovat pohraničí.

Příjezd do Žacléře

Také ve Volarech neznalo nadšení německých obyvatel z příjezdu německých vojáků mezí

Tanky wehrmachtu přijíždějí za jásotu místních Němců na náměstí ve Znojmě

Kolik z těchto vojáků, kteří v březnu s pocitem vítězství a nadřazenosti pochodovali Ústím nad Labem se asi dočkalo konce války?

Triumfální přivítání vůdce – „osvoboditele“ v Chebu …

… a v Karlových Varech.