Pietní akt na Masarykově nádraží v Praze

U pamětní desky Čechům, Židům a protinacistickým Němcům vyhnaným v dramatických dnech kolem podpisu mnichovské dohody v roce 1938 z našeho pohraničí umístěné v odbavovací hale Masarykova nádraží v Praze se 24. září 2020 uskutečnil pietní akt. K uctění památky občanů tehdejšího Československa, kteří se jako první postavili nastupujícímu nacismu nebo se stali jeho obětí, zde položili věnce a kytice místopředseda Senátu ČR Milan Štěch, poslanec Parlamentu ČR Jiří Kobza, vedoucí odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR plukovník Karel Vávra, zástupci magistrátu hlavního města Prahy, Krajského vojenského velitelství Praha, Čs. obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu, společnosti Milana Rastislava Štefánika a veřejnost.

Místopředseda Senátu ČR ve svém projevu připomněl, že na památku těch, kteří bojovali za naši svobodu nesmíme nikdy zapomenout, stejně jako na činy nacistů a jejich sympatizantů. Nemůžeme také tyto události vymazat z naší historie. Naopak, musíme si být vědomi toho, co předcházelo vypuknutí války i událostem po jejím skončení.

Pietní shromáždění bylo zakončeno slovenskou a českou státní hymnou

Reportáž z pietního aktu přinesly ve svém zpravodajství Česká Televize i TV Nova a další média.

Viděl jsem ukřižování

Sydney Morrell

Po skončení pietního shromáždění se v Masarykově salonku na 1. nástupišti nádraží uskutečnil křest nového vydání knihy reportáží britského novináře Sydneyho Morrella Viděl jsem ukřižování. Sydney Morrell působil v roce 1938 v Československu jako akreditovaný novinář. V tomto postavení měl otevřené dveře jak k představitelům čs. státní moci, tak k předákům i řadovým členům sudetoněmeckých henleinovců. Mnohokrát osobně navštívil naše pohraniční, včetně míst, kde docházelo ze strany henleinovců k násilným protičeským projevům – demonstracím, ničení českého a židovského majetku, fyzickému napadání Čechů a Židů nebo ozbrojeným útokům na četnické stanice, služebny finanční stráže, vojenské hlídky i civilisty, jejichž důsledkem byly desítky mrtvých a zraněných. Stejně tak nepominul ani zoufalé postavení civilních obyvatel – Čechů, Židů a protinacistických Němců, kteří byli henleinovci vyhnáni ze svých domovů, nebo v obavách o bezpečnost a život svých rodin sami prchali do vnitrozemí, často jen s tím, co unesli v rukách.

Ve svých reportážích autenticky popisuje nenávistné nálady sudetoněmeckého obyvatelstva v pohraničí proti všemu českému, přípravu protistátních provokací a útoků i podporu, které se jim dostávalo ze sousedního Německa. Vzhledem k tomu, že se jako britský novinář těšil důvěře henleinovců, nahlédl na mnoha místech i do zákulisí jejich činnosti, včetně způsobů manipulace fakty při líčení jednotlivých událostí a jejich prezentace v médiích. Na druhé straně popisuje častou bezmoc obránců naší vlasti, především četníků a financů, kteří v naprosté většině případů čelili mnohonásobné ozbrojené přesile, nebo byli napadáni zákeřně ze zálohy. Přitom měli přísný rozkaz nedělat nic, co by mohlo henleinovce ještě více vyprovokovat a zbraně směli použít jen k odvrácení ozbrojeného útoku v bezprostředním ohrožení života.

Kniha Sydneyho Morrella Viděl jsem ukřižování přináší objektivní pohled nezávislého pozorovatele na velmi složité a dodnes diskutované období našich dějin a je současně věrohodným argumentem proti jejich případnému přepisování.

Knihu dostanete v knihkupectvích, nebo si ji můžete objednat přímo u nakladatele na adrese www.touzimskyamoravec.cz. Cena je zde 240 Kč + balné a poštovné 100.- Kč. Při objednání tří výtisků je balné a poštovné zdarma.